Jdi na obsah Jdi na menu
 


Smutně šťastný příběh o Brownovi

2. 12. 2006

Chudák Brownník

No nejdřív bych se vám chtěla omluvit, že ten nadpis je zas takový jako proti sobě...myslím tím opačné smysly => třeba lázně nelázně, smutně šťastný, docela by mě zajímalo, co mě zas napadne příště... už to vidím, taková smrt nesmrt, docela strašim co?? tak já nebudu a už vám jdu povědět o Brownovi...

.

.

Moje panička...děsná milovnice koček dostala k narozeninám jedno nádherné bílé koťátko, které pojmenovala Wixy...její sejgra se hned vztekala jako malá, že chce taky a tak když šla panička dát podestýlku na kočičí WC, dala jí to kotě pohlídat, to samozřejmě neměla dělat...řekla jí aby s ním byla u ní v pokoji a nikam ho ještě nepouštěla, jenže jakoby mluvila do vzduchu...její "milá" sestřička kotě nechala utýct až do koupelny! kde zalezlo pod velkou vanu, která neměla zadělaný takový ten otvor kde jsou trubky a tak...

.

Asi si říkáte proč mluvím o kočce, když jsem chtěla o morčeti, ale panička řekla její sestře, aby to morče dostala nějakým způsobem ven, dost naštvaná!!!! a co myslíte, že tu debku napadlo po půl hodině, co tam to kotě bylo?! že dojde pro svoje morče a nechá ho aby tu kočku vyhnalo?!! Uvázala na ní kus látky a na to provázek a myslela si jako že Brown nezdrhne nebo co, jenže on se osvobodil a v ruce jí zůstal jen provázek...a Brown pod vanou...

.

Po dvou hodinách toho stresu s kočkou musela panička prostě z domu, prostě se na to nemohla dívat =o( Když se vrátila, kotě už naštěstí vylezlo (ale bylo tam v té tmě přes tři hodiny!) jenže morče tam pořád bylo a vypadalo to, že se tam šprajclo (jediný kousek, kde bylo něco zvenčí vidět) a vůbec se nehýbalo, no prostě děs...úplně večer už se začalo hýbat, jenže šlo víc a víc dozadu a pořád to vypadalo že se nemůže dostat zpátky ven...

.

Druhý den ráno už to vypadalo že mohlo vylízt, protože před tou dírou paničky sejgra nechala ňáký krmení a to bylo snědený. Dokonce jsme zjistili, že to morče si chodí pod vanou jak už jen chce...Odpoledne už bylo docela klidné a tak jsme ho mohli lákat k díře a pak ho čapnout, jenže Brown je prostě chytřejší a tak vždycky vyklouzl. Po dost velkém snažení a vytrvalosti se nám ho někde večer podařilo dostat ven. Tak si to představte, byl tam přes dva dny, hrůza co??

Jenom doufám, že nikoho z vás nenapadne nějaká podobná blbost a nezpůsobíte vašemu morčeti takovýhle šok =o) a to vím, co říkám, Vaše Neli...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

nadhera

(klara, 27. 8. 2010 15:43)

Mas velkou pravdu Addy!!!!!

moc hezký

(andy, 19. 1. 2007 14:47)

teda mylsím ,že jsi to hezky napsala ale příběh je to smutný

moc hezký

(andy, 19. 1. 2007 14:47)

teda mylsím ,že jsi to hezky napsala ale příběh je to smutný

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA