Pekelná hodinka
PEKELNÁ HODINKA
.
Mojí samičce Barbaře(Báře) byly letos 2 roky. No a tak jsem zatoužila po mláďátkách. Takže jsme obvolali známé, pak jsme je objely a hle! Můj nepravý strýc měl krásného čistokrevného černého krátkosrstého samečka. Jmenoval se Carlos, ale říkalo se mu Karel. Tak jsme vzali Báru, naložili do auta a šupky přes celou republiku, z Bechyně do Krkonoš. Bára se zabydlela dobře a celý týden také snesla dobře. A jaká byla moje radost, když jsem zjistila, že je březí, to si asi neumíte představit. Bára byla v březosti čilá jako obvykle, dělala, no prostě co ji bavilo. Když přišel onen den, kdy se měla morčátka narodit, Bára se začala chovat jinak. Od rána jen ležela, jíst ani pít nechtěla. Večer 15.5.2006 Barbara začala rodit. První čtyři mláďata Carlos(po tátovi),Deny,Dixi a Max porodila jako by nic. Ale když měla přijít, jako poslední Nela, tak už to tak hladce nešlo. Zavolali jsme tedy strejdu co je veterinář. Mezitím uběhla hodina. Když dojel, moc velká šance pro Nelku už nebyla. Tak šla na svět císařským řezem. Když vlastně přišla na svět, byla malinká, sourozenci vážili přes 80g, ona vážila pouhých 68g!!!!! A jelikož, pět mláďat bylo na Barču až příliš, a Nela byla nejmenší, tak ji odstrkovala. Tak dostávala vlastnoručně vyrobené mléko. Její čtyři sourozence jsme prodali do zverimexu. Jí Nelu, jsem si nechala. No a teď je z Nely krásná slečna. Příští rok připustíme v srpnu právě ji. A doufáme že se Nele i mámě Barbaře dobře povede i nadále.
Bára - 1 rok
.
.
Bára a Carlos, Deny, Dixi, Max
.
Morče skoro stejné jako Nela